Sámi arkeologiija dutkamuš ovttasbargun

Oassi Lulli-Suoma sisosiid dološbázáhusain leat dulkojuvvon gullat suopmelaš meahcceorrumii, vaikko buot mearkkat čujuhit fástalundosaš orrumii – ii aivvefal sesoŋŋalundosaš meahcceorrumii. Eat bastte dálá áigge earuhit Lulli-Suoma dehe dáláš sámiguovllu olggobeal guovllu dološbázáhusaid, mat laktojuvvojit sápmelaččaide, dološbázáhusaid joavkkus – nuppe dáfus eat álohii bastte earuhit suopmelašvuđotge dološbázáhusaid ollisvuođas. Galggalitgo mii?

Sámiguovllu arkeologalaš dutkamuš bieđgguid

Sámi musea Siiddas lea dálá áigge ovddasvástádus Sámi eanangottis sámiid ruovttuguovllu dehege Ohcejoga, Eanodaga ja Anára gielddaid ja Soađegili gieldda Sámi bálgesa viidodaga dološmuitohálddahusas, muhto das ii leat ollilašláš ovddasvástádus sámi arkeologiijas oba Suoma guovllus. Siida atná ávvira maid váldoáššis iežas guovllu arkeologalaš dutkamušas. Sámi arkeologiija dutketnai dálá áigge ovttaskaš arkeologat, geain leat duohkineaset girjjat válljašupmi duogášorganisašuvnnat – muhtimat barget sorjjasmeahttun dutkin. Mange organisašuvnnas ii leat aitosaččat ollislaš ovddasvástádus fáttás. Galggaliigo Musealágádus guoddit stuorit ovddasvástádusa vai livččiigo dat buorebutge Siidda bargu?

Musealágádus, dego earáge eiseválddit, lea sámediggelága mielde geatnegahtton šiehtadallat buot viidát váikkuheaddji ja mearkkašahtti doaibmabijuin, mat sáhttet dakkaviđe ja earenoamáš vuogi mielde váikkuhit sápmelaččaid sajádahkii álgoálbmogin ja mat gusket sámiid ruovttuguovllus omd. sámi kultuvrra. Dása sáhttá lohkkojuvvot maid arkeologalaš kulturárbbi dutkan. Dálá áigge geavadin lea earret eará rávvet arkeologalaš duohtadeaddji dutkamuša bargi beliid dehe olbmuid bivdit Sámedikkis ovdamiehtama arkeologalaš dutkamušaide. Dán maŋŋel Musealágádus mearrida dutkanlobi mieđiheamis. Ovdamiehtangeatnegasvuohta guoská dušše sámiid ruovttuguovllu, ii eará Sámi, vaikko čuozáhat livččiinai identifiseremis sámi arkeologiija biirii gullevažžan.

Sámi čuozáhagat maiddái ruovttuguovllu olggobealde

Dábálaččat jurddahuvvo, ahte universiteahtat guottále ovddasvástádusa dieđalaš dutkamušas, muhto dálá áigge Sámi guovllu arkeologalaš dutkamuš lea obanassiige oalle unnán. Eará Suoma universiteahtat leat beroštuvvan sámi arkeologiijas dušše ovttaskas dáhpáhusaid mielde – daidda gullevaš dutkanprográmmat dehe – fidnut eai leat.

Kulturárbečuozáhagat, mat laktásit Sámi arkeologiijai, dovdojuvvojit maid sámiid ruovttuguovllu olggobealde. Beakkánepmosat leat Sámi eanangotti guovllu siskkobealde, muhto dat dovdojuvvojit maid Kainuus. Čuozáhagaide laktásit dávjá historjjálaš gáldut dehe árbediehtu, maid vuođul dat laktojuvvojit sámiid historjái, dehege dasto dakkár arkeologalaš áiccastagat, mat leat čielgasit adnon sámi kultuvrii mihtilmassan. Čuozáhahkan leat dávjjimusat sápmelaččaid bassi báikkit, hávddit dehe orrunbáikkit. Ollisvuohtan dat dovdojuvvojit goitge hui heittodit, daningo beakkán čuozáhagat leat oalle unnán ja dat leat maid dutkojuvvon dán rádjái hui unnán.

Leago dasto ávkkálaš viggat čilget dološbázáhusaid huksejeddjiid ja adniid etnihkalaš duogáža? Dego diehtit eabbárathan eai huma mange giela, iige arkeologalaš gávdnosiid vuođul sáhte árvvoštallot olbmuid etnihkalašvuohta. Go viggojuvvojit čilget servošiid doaimma vuođut ja ráhkadus, daid sierrasárgosat, de lea čielggas, ahte dutkamuššii galgá viggat čáhkadit visot eksisterejeaddji ja dihttojuvvon gáldomateriála. Jos Lulli-Suoma ruovdeáiggi dehe gaskaáiggi searvvuš dutkojuvvo dađi lági mielde, ahte siseatnama čuozáhagat lohkkojuvvojit problematiserekeahttá álohii omd. hávdadankultuvrii gullevaš meahccečuozáhahkan, sáhttá ollislaš govva finjagit dehe šaddat juobe feaillalažžan. Gažaldagas sáhttánai leat liikká bures nuppi kulturbiirii gullevaš čuozáhat, goas ollislaš govva earáhuvvá aivve nuppelágánin.

Musealágádusa rolla rievdame

Museagiettis dáhpáhuvvet boahtte jahkemolsašumiš oalle stuora rievdadusat, mat váikkuhit maid Musealágádusa rollii sihke kulturárbbi suodjaleamis ja dutkamušas. Dáláš eanangoddemuseat earáhuvvet guvllolaš vástumusean, ja váldet ovddasvástádusa kulturárbehálddahusa guvllolaš eiseváldibarggus. Dán rádjái Musealágádus lea bidjan návccaid earenoamážit suodjaleapmái ja oassálastán eiseváldin cealkámušbargui, muhto jahkemolsuma maŋŋel rásseruohtasdási bargui adnon resurssat luomosnuvvet ee. eiseváldibarggu bálvaleaddji gárgeheapmái ja dutkamuššii. Dát fállá midjiide vejolašvuođa bargat eambbo čilgehusaid, mat laktásit sierra čuozáhagaide, ja oassálastit maid dutkanbargui.

Musealágádusa rolla dutkamuša bargi instituhttan sáhttá buresge rievdat ja gievrut. Leanai vejolaš, ahte lágádus váldá viiddit rolla riikkaviidosaš dási čilgehusaid ja dutkamuša koordinerejeaddjin, ja manne maid ii dahkkin. Go Musealágádusa kulturbirasbálvalusat-ossodaga guovloovttadagat leat dán rádjái mannan guovllut ovdalis, de lea vejolaš, ahte boahtteáigge mannojuvvo fáttát ovdalis. Guovllut eai goitge jávkka gosage, muhto lágádusa identiteahtas seilot duođalági mielde iežaset geográfalaš ovddasvástádusguovllut, muhto iešguđege guvlui mihtilmas fáttát sáhttet loktanit guovlluide dehálaš dahkkin. Dáid fáttáid gárgeheapmi, dutkan jna. sáhttá dolvojuvvot ovddos Musealágádusa ja guvllolaš ovddasvástádusmuseaid gaskavuođa ovttasbarggu gaskka.

Musealágádusa rolla dutkanlágádussan ja dan dutkanprofiila ohcet vel iežaset saji, muhto lea čielggas, ahte dat bohtet rievdat dálážis. Man guvlui ja mainna lágiin, leanai eará ášši. Lea maid čielggas, ahte Musealágádus váldá iežas rolla maid dutkangiettis. Ovdamearkka dihte sámi arkeologiija sáhtálii leat dakkár suorgi, man dutkamuša koordinerema ja gárgeheami Musealágádus sáhtálii doalvut ovddos aŋkke ovttas Sámi musea Siiddain.

Petri Halinen